Jelikož při plánování trasy vždycky trochu riskuji, abych se vyhnul hlavním tahům, zase mi to moc nevyšlo na prvních 30 kilometrech. Díry, kameny, kořeny, šotolina… Ale jedu pomalu a pláště drží. Tenhle úsek nějak překodrcám a dál jedu na Jindřichův Hradec, kde už to pěkně sviští.

Dál pokračuji přes Telč do Nové Říše, kde dávám oběd a poté mířím do Moravských Budějovic, což byl cíl cesty. Polovina, by tedy byla odjetá. Teď to ještě dojet dom :-).

Má zpáteční cesta vede převážně po rakouském území. Z Drosendorfu v podstatě až do Litschau se jeden parádně. Kvalitní asfalt a téměř nulový provoz. Tady kilometry naskakují téměř samy :-). V Chlumu u Třeboně ještě zastavuji na Kofolu a utopence, připínám světla (pro která jsem se musel vracet) a po tmě dojíždím do Českých Budějovic. Celkový stav kilometrů cca 295. Mě snad trefí. Dávám noční okružní jízdu po ČB a natahuji to na cílových 300 kilometrů.

Padlo to tam! Ale že bych to chtěl jet znovu, tak to tedy nechci :-D. Ono ujet se to dá, ale v mém případě to bylo přes 14h aktivní jízdy, což je masakr. Pro letošek bylo osobáků až až. Jsem zvědavý jak to uvidím příští rok :-).

Zvolil jsem trasu České Budějovice – Velešín – Světlík – Černá v Pošumaví – Horní Planá – Vojenský újezd Boletice – Netolice – Vodňany – Týn nad Vltavou – Hluboká nad Vltavou – České Budějovice. Nutno podotknout, že některé úseky byly spíš na gravel, nicméně pláště Schwalbe One s mlíkem vydržely a nemusel jsem řešit defekt.

Jelo se mi dobře, prostředí bylo zajímavé. Samozřejmě nesměl chybět oběd v Horní Plané, kde se stavím vždy, když jedu kolem. Krize přišla před Bavorovem. Zastavil jsem v známém občerstvení, kde jsem nabral sílu a vyrazil směr Týn nad Vltavou. Na psychiku je hrozně znát, když se začínáte blížit domů. Takže cesta z Týna na Hlubokou byla dobrá. Nicméně, když jsem na Hluboké koukl na ujetou vzdálenost, bylo jasné, že když pojedu po stezce kolem řeky do ČB, přes 250 km se nedostanu.

Finální část cesty jsem si tedy protáhl přes Břehov a Žabovřesky.

Když máte gravela a k tomu 2 sady kol, je to jako byste měli 2 samostatná jízdní kola. To, co se dá ujet se silničními koly, by na gravelových šlo jen těžko. Tenhle den se vskutku vydařil, když jsem dojížděl dom, měl jsem z toho radost. Nicméně jedna věc je jistá, tohle se bude překonávat těžko :-).